9.5.2017 21:02

9. května 2017 v 21:22 | Vítr |  Nezaslaná pošta
Ahoj princezničko.
Dnes bylo neuvěřitelné počasí. Od rána se honily mraky se sluníčkem a foukal do toho ledový vítr. Dělalo se špatně. Zalézalo za nehty a nářadí klouzalo z prokřehlých rukou. Kolem poledne, se na chvilku vyjasnilo a já doufal, že se konečně zahřeji. Stál jsem o pauze, v koutku za chalupou, tvář nastavenou slunci a vyhříval se. Asi do hodiny, opět přišly mraky a začalo drobně sněžit. Otesával jsem zrovna venku fošny na roubení a tak to bylo docela nepříjemné. Chvílemi bylo sněžení tak husté, že jsem si připadal jako v mlze.
V jednu chvíli jsem se narovnal, koukám do toho bílého pološera a říkám si, zda nejsem blázen. Stojím tu uprostřed nejarního počasí, se sekyrou v ruce a myslím na to, že bych chtěl pít horké víno s Tebou...
Sedím teď na gauči,v prázné kuchyni, zabalený to huňaté deky a nemám chuť jít spát. Dívám se na sříňku, kde je uložená láhev s alkoholem. Myslím na to, že když si párkrát loknu, tak najdu odvahu Ti napsat přímo...
Jenže je to tak složité. Jak mám proboha vědět, že by si to ještě chtěla? Jak mám vědět, že by si odpověděla, když jsem napsal, že to nechci? Jak máš vědět, že tu na to čekám?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama