21. ledna 2016 v 22:18

22. ledna 2016 v 22:44 | Vtr |  Nezaslaná pošta
Ahoj princezničko!
Posílám pozdrav, z úplně zasněžených hor.
Večer jsem byl na procházce s vlčicí. Všude spousta čerstvého sněhu a do toho zářící úplněk. Měsíční světlo, se od té záplavy čerstvého prašanu odráželo, jako by ho někdo posypal, spoustou drobounkých, jiskřících drahokamů.
Vlčice nadšeně poskakoval a vrážela čenich do té záplavy světla a po chvíli, byla sama celá obalená sněhem, jak polární medvěd. Chvilku jsem jí házel sněhové koule a ona je s nadšením štěněte, chytala do tlamy. Pak ji něco zaujalo na břehu Jizery a dlouho tam čenichala a frkala. Díval jsem se na ten veliký, zářící, měsíční kotouč a vzpomněl jsem si na jiný úplněk. Až mne to zabolelo. Víš, strašně se mi stýská. Kéž bych Tě mohl alespoň na chvíli vzít do náruče a ztratit se ve Tvých vlasech. Stisknout na okamžik Tvé, štíhlé tělo a ochutnat zase Tvé polibky...
Kéž by si věděla o mých dopisech, kéž by sis jednou vzpoměla. Netušíš, jak moc se mi stýská ...kéž bych měl právo Ti to prozradit!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama