5.7.2013 0:07

5. července 2013 v 0:45 | Vítr |  Nezaslaná pošta
Ahoj :-)
To je novinek. Nestačím koukat.
Stejně je to podivné, jak se dá přes tento podivný, elektronický svět, neztrácet kontakt.
Balíš svůj maličký svět do krabic a chystáš se opustit soukromí stěn, jenž Ti byly pár let domovem a bezpečím. Možná se těšíš a možná si i posteskneš. Jistě jsi v tom bytě zažila spoustu dobrého. Logicky Tě tam muselo i něco štvát (vzpomínáš na holuby na parapetu? Mno ještě teď se mi zdvíhají koutky k úsměvu, když pomyslím na to, jak Tě to zlobilo.)
Ale vše je pryč, minulost a vzpomínky. Ty čas proseje a ponechá jen to co bylo hezké... znám to. Lidská paměť je tak postavená. Nakonec vzpomínáme jen na to dobré.
Ale spět k tomu stěhování. Počítám, že se nic nezměnilo a stěhujete se ... mno však víš kam.
Dlouho jsem nad tím přemýšlel. Zda je to správné a zda si tím nezaděláváte do budoucna na potíže, ale nakonec mi došlo, že je to přirozený řád věcí. Obzvláště v dnešní době je potřeba mít lidi, o které se můžeš opřít co nejblíže.
(Nejsem si jist, zda jsem tu myšlenku formuloval srozumitelně, ale Ty by jsi to jistě pochopila.) Vlastně si myslím, že by se mi mohlo trochu ulevit. Klid, bezpečí, opora a vzájemná pomoc tak blízko. Abych použil něco ze svých oblíbených přirovnání: "Stráž pod hradbami si může trochu odpočinout." (Mno ...ta stráž byla povětšinou jen zbožné přání, ale stejně...budu klidnější.)
Padá na mne melancholie... Nevím, zda to připsat únavě, práškům a nebo z neopatrnosti pootevřenému okénku do vzpomínek.
Kdysi jsi mi řekla, že jedním z projevů přátelství je vzájemné sdílení radostí i starostí. A je fér se tím řídit. Tak snad to nikomu neublíží, když ti povím, že již zase od úterka ležím. Je to tak, už mne to zase na chvíli dostalo. Ale dnes se již cítím lépe a počítám, že od pondělí budu moci opět pracovat. Snažím se dodržovat příkazy lékařů a polykám poctivě vše co mi předepsali. Víš, v pondělí mi bylo tak fajn a cítil jsem se tak mladý a silný a vzápětí jsem jak chromá mršina.
Víš co? Budu končit, pokusím se usnout a na nic nemyslet.
Přeji Ti, ať to stěhování proběhne, když ne v klidu, tak aspoň co nejrychleji.
A hodně štěstí do nového bytu!
A... prostě hodně štěstí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama