28.3.2013

28. března 2013 v 13:24 | Vítr |  Diary


Nečekaná chvilka volna.
Kousek času, co není vyplněný prací, nebo spánkem.
Chvilka, kdy se myšlenky odtrhnou od každodenních rituálů a mohou opustit stereotypní kolotoč všedního dne.
Listuji v internetových stránkách a hltám doušky cizích myšlenek.
Lovím v moři nepřeberného balastu a průměrnosti, perly. Duhové jiskry, jenž mne na chvíli nasytí a osvěží mou unavenou a otupělou mysl...
Posléze neodolám a "nahlédnu i do životů" lidí, co jsem znával. Projdu stránky dávných známých a přátel a opětovně se divím, jak se jejich životy téměř nemění. Žijí spokojeně, jako by se jich o překot ubíhající čas, ani netýkal.
Někdy si říkám, že bych se měl vrátit.
Ozvat se a připomenout, poklepat jim na rameno a říci: "Ahoj, jak žijete? Jak jste se měli, když jsem tu s vámi nebyl?"
Hloupé. Hloupé a asi i najivní. Jak jsem řekl, žijí spokojeně a není důvod je z jejich spokojenosti vytrhávat. Kdo ví, nejspíš bych se setkal jen s udivenými a rozpačitými pohledy..."jee.. ahoj, ty jsi... nojo dlouho jsme se neviděli... musím běžět, tak zase někdy..."
Nene, když už to vše dopadlo takhle, nechám to tak. Nerad se vracím a nerad se ohlížím. Přináší to jen vzpomínky a bolest....nebo hořkost. Jsem starý a už netoužím po ničem, jen v klidu dosnít svůj sen...
I když, přijít Drus a chtít, abych mu šel pomoci bránit tunel pod tou poslední hradbou, tak neváhám ani vteřinu. Znovu na chvíli cítit, že život má nějaký smysl, že ho lze prožít smysluplně a že si o něm, i jeho konci, smím rozhodnout sám.
Sakra, už zase sním o hloupostech...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama