18.2.2012 23:03

18. února 2012 v 23:17 | Vítr |  Diary


Sedím nad klávesnicí. Je tu hrobové ticho, jen v kamnech občas zapraská dohasínající uhlík. Čekám, až se oběví první opatrná myšlenka, která by stála za to, být tu zvěčněna v podobě několika řádek písma.
Čekám a okraji svého vědomí vnímám nepatrný, plíživý pohyb.První zvědavá myšlenka, se odvažuje ven z temných zákoutí mého podvědomí. Nejprve se nenápadně rozhlédne a pak tiše vpluje do tichého pokoje. Zavíří vzduchem a zmizí v zešeřelých stínech mezi policemi a knihami na zdi.
Využiji její nepozornosti a proklouznu jí za zády pootevřenými dvířky do svého chladného světa tam někde uvnitř. Vím že bych se tomu místu měl vyhýbat, ale pro mě má nadále své podivné kouzlo a nedokáži mu moc dlouho odolávat. A navíc, teď když vím, že je tu ten podivný host. Ten tajemný a neustále se ukrývající kůň. Jsem na něj velmi zvědavý a doufám, že jej dokáži brzy vystopovat a zjistit co vlastně chce na tomto bohem opuštěném místě.
Po dnešku jsem celý vymrzlý a únavou mne bolí oči, přezto.... musím tam aspoň na malý okamžik. Musím ho aspoň spatřit, když už se na něm nemohu projet. Chtěl bych se ho dotknout a zabořit prsty do jeho husté hřívy. Opřít se o něj a cíti teplo co vyzařuje jeho kůže. Chtěl bych ... ne, musím jej nejdříve vystopovat.
Brouzdám se tím šedým, ledovým pískem. Dnes je tu neobvyklé ticho, dokonce ani mořský příboj neslyším. Napínám uši, zda nebude slyšet cvakot podkov na kamení, ale neslyším vůbec nic.
Rozhlížím se po písečných přesypech a plážích a sleduji stopy toho zvířete.
Nikde nic, cítím, jak mi únavou klesá hlava a oční víčka. Musím dnešní "výlet" ukončit a jít spát...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama