23.11.2011 22:31

23. listopadu 2011 v 22:52 | Vítr |  Diary


Konečně mám za sebou povinnosti tohoto dne.
Čas jako by se zpomalil a uklidnil. Pominul všechen chvat a hluk a v celém domě, jen tiše praská topeni. Dokonce i vlčice poznala, že jsem pro dnešek ustal v práci a mám konečně čas podrbat jí hřívu. Sedí tu vedle mne a upřeně pozoruje monitor. Je zaujatá tím jak se na té zářivé, bílé ploše oběvují stále nová písmenka. Jazyk jí vyčuhuje z mírně pootevřené tlamy a udiveně civí. Nakonec ji to přestalo bavit a s tichým kníknutím mi položila hlavu na rameno. Poslední dobou je neustále u mě. Kamkoliv se hnu, tak se tiše plíží těsně za mnou. Je to zajímavé, jak se v ní probouzí stále nové a nové dravčí instinkty a schopnosti. Při své značné váze a velikosti, dokáže chodit tak potichu, že ji vůbec neslyším. A i když skočí na můj gauč (což vlastně nesmí), tak nic nezavrže. Jako by nic nevážila. Je to již téměř dospělá šelma a začíná se chovat jako dáma. Jen když příde nějaká návštěva, tak má pořád štěněčí radost. Při její velikosti a váze je to však pro návštěvy poněkud neůnosné. Pokouším se jí pokaždé vysvětlit, že není dobré pro můj společenský život, když každé návštěvě předvede podlahu v předsíni pěkně z blízka. Ale myslím, že je jí to jedno. Dost se tím totiž baví.
Jo a také se již naučila trpělivě poslouchat, co jí povídám. A tak kolikrát sedí třeba hodinu a zatím co něco dělám, tak jí povídám. A ona poslouchá, našpicované uši a pozorně mne sleduje. Někdy mám pocit, že se snaží porozumět jednotlivým slovů. Že se učí mou řeč. Ani bych se nedivil, kdyby mi jednou začla odpovídat... Jak jsem řekl, je strašně chytrá....
Jsem moc rád, že ji mám. Noci jsou teď o chlup snesitelnější, když vím, že tu nejsem tak sám. Že někde ve tmě je další bytost, která bdí semnou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama