Sen...

17. dubna 2011 v 16:58 | Vítr |  Diary


Jsem strašlivě unavený. Po celodenní akci, mne bolí každičký sval a sotva se hýbu. Na tenhle druh únavy mi nepomáhá ani horká sprcha. Spíše na opak. Cítím jak mi po těle stékají praménky horké vody a uvolňují zatuhlé svaly.S uvolněním mizí bolest, ale zvětšuje se únava. Ze sprchy vycházím již v polospánku a ještě mokrý se natáhnu jen tak na postel. Slastně se rozvalím. Zavírám oči a pokouším se usnout. Jsem však příliš přetažený a hlava plná zážitků, mi promítá obrazy z dnešního dne. Znáte ten pocit, kdy se ván chce strašně spát, ale nakonec nemůžete zabrat? Tak přesně tak se momentálně cítím. Z únavy se mi mírně motá hlava a houpe žaludek. Mám pocit jako by se semnou houpala postel. Tak nic, říkám si, vstanu a vezmu si na pomoc knížku. Vždy to tak dělám, když nemohu usnout. Pak otevřu oči a chvíli nevěřícně koukám, na to co vidím. Nade mnou se klene vysoké, neuvěřitelně modré nebe plné jasné, sluneční záře. To mírné houpání a kývání co cítím, nezpůsobovala závrať z únavy, ale příjemně hřejivý příboj, narážející v drobných vlnkách na bílý, nádherně jemný písek široké, stromy lemované pláže. Udiveně si prohlížím nekonečné moře a snažím se pochopit, kde jsem se tu vzal. Usměji se. Jasně je to jen sen. Co jiného, nakonec se mi povedlo usnout a zdá se mi takový, nádherně bláznivý sen o moři a sluncem zalité pláži. Pak, se za mnou ozve zvonivý, dvouhlasný smích. Udiveně otočím hlavu a vidím már metrů nad sebou, svou divokou vílu a princezničku. Pinkají si velkým, květovaným, nafukovacím míčem. Na kůži se jim třpití kapičky mořské vody . Už se ničemu nedivím, je to jen sen. Ani tomu, že jsme opět spolu a ani tomu, že jsou obě nahé jako já. Všimly si, že je pozoruji a přestali si hrát s míčem. Opuštěný míč se pomalu zkutálel k moři, kde si sním pohrává příboj. Vše je tak neuvěřitelně živé, že neodolám a naberu do dlaně trochu mořské vody a přiložím ji ke rtům. Rychle vodu ohazuji a prskám, jak je strašně slaná. Opět se ozve veselý smích obou sladkých dívek. Podívám se po nich a vidím, že již stojí těsně u mé hlavy. Drží se za ruce a v očích jim jiskří veselý smích. Pohled takto od země vzhůru, na jejich zadýchaná, nahá těla je úžasný. Vidím jejich dlouhé hohy, klíny a bříška a vzdouvající se ňadra. Jsou nádherné. Cítím jak únava kamsi odplouvá a pociťuji neodolatelnou touhu po jejich polibcích. Vztahuji své paže a chytám obě dívky pod koleny. Pak stačí jen trhnout a obě leknutím zapiští a už sedí vedle mne v jemném, prohřátém písku pláže. Smějí se a cákají na mne mořskou vodu . Oplácím jim stejně a ony se smějí a vískají a pak se zvadnou a utečou mi do moře. Když jim voda sahá po pás, tak se otočí a mávají na mne, abych se přidal. Vyskočím a běžím dokud to jde a pak skočím do vln a plavu kolem nich. Přidají se a plaveme podél pobřeží, za malý cíp písku vybíhající do moře. Je zde další nádherná, bílá pláž a na kraji palmového háje stojí malá dřevěná chatka, s velkými okny beze skel. Jen barevné látky jako závěsy a palmové rohože. Jsem udiven a chci se zeptat dívek, kde to jsme, ale opět se chytají za ruce a utíkají k chatce. Dobíhám chvilku po nich. Každá si zatím obtočila kolem svých, nádherných boků dlouhý pruh jemné látky. Plné velikých, barvami hýřících, tropických květů. Horní polovinu těla si nezahalují. Jen se přizdobily náhrdelníky z drobounkých mušliček a korálků. Sedly si na zem k nízkému stolku plnému ovoce a uzobávají od každého. Vzájemě si podávají sousta do úst a já toužím po stojanu s plátnem, barvách a šťetci. Ten pohled mne strašně uchvacuje a zároveň dojímá. Uvědomuji si opět, že to je jen sem a poklekám na palmovou rohož. Pak si každá nabere do dlaní kousky ovoce a přesouvají se ke mě. Dívám se jim do zářících očí a pociťuji nejistotu. Ačkoliv je to jen sen, vím, že jsou jisté hranice, za které bych neměl jít. Přezto se nebráním když mne začnou pomalu vkládat sousta sladkého, šťavnatého ovoce do úst. Po každé když sousto polknu, jedna z nich se nakloní a políbí mne. Pociťuji silné neodolatelné vzrušení. Cítím jak se začínám červenat. Ty dvě se na sebe podívali, jedna v očích nevyřčenou otázku. Druhá se jen usmála a kývla. Pak si neuvěřitelně pomalu sundali své mušličkové šperky a odvinuli si vzájemě sukně. Hltám pohledem každý jejich pohyb a cítím jak se celý chvěji, jako v horečce. Pak opět poklekají ke mě a jejich polibky nabýrají na vášnivosti. Dotýkáme se sebe na vzájem a svět se mi rozplývá ve výru barev a pocitů plných neuvěřitelné, spalující vášně. Po nějaké době ležím na podlaze a na každém rameni mi usíná jedna z dívek. Opět cítím jak se mi únavou klíží oči. Trochu se bráním spánku. Vím, že až opět otevřu oči, tak budu opět doma ve své posteli a mě se nechce opustit tu nádhernou pláž. Nakonec stejně usnu. Teď sedím u kompu a píši o tom co se mi zdálo. Píši a chvílemi se zarazím a poslouchám, zda zdáli nezaslechu mořský příboj, šumění lehounkého vánku v palmových listech a veselý, bezstarostný, dívčí smích.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ztracená blogerka Ztracená blogerka | 17. dubna 2011 v 17:36 | Reagovat

to muselo být krasné...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama