Pro Ztracenou...

7. dubna 2011 v 23:18 | Vítr |  Útržky...


Tady bylo původně něco jiného. A jen pro to co jsi napsala a pro to, aby naděje žila dál sem to smazal. Jen pro tu odpovědnost co jsem na sebe vzal svými řádky. A také pro to, že nedokáži nevěřit v lásku překonávající i smrt. Pro naději ve štěstí v budoucnu a pro všechny snící básníky. Pro lidi co denně bojují svůj zoufalý boj s osudem a také se nevzdávají. Pro pár copánků, co mi již nesmí patřit. Pro slávu, čest a úctu, které v dnešním světě nic neznamenají. Proto tu pomyslnou pochodeň opět pozvedám a jejím světlem zaháním tmu, beznaděj a chlad.
Vím, že sem nechodí moc lidí a že tyto řádky čte jen nepatrná skupinka náhodných "okolojdoucích". Ale i kdyby sem svým světlem pomohl v cestě životem, byť jen jediné lidské bytosti, aby neklopítala ve tmě, pak vím, že jsem svůj osud naplnil a nežil zbytečně. A pokud má bolest ukáže někomu z lidí že se i sní dá žít v úctě k druhému člověku, pak ani ta bolest nebyla zbytečná a bezúčelná. Jestli je byť i jen jediný člověk, kterému mé řádky dali naději a chvíli, kdy nemusel myslet na své bolesti, pak jsem šťasten a děkuji i za tu bolest. Protože jen ta dává básníkům křídla!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama