Za minutu nový den

27. ledna 2011 v 0:31 | Vítr |  Útržky...


                              Hodiny na zdi odtikávají, poslední minutu dnešního dne a ty dunící údery času, do křehkosti reality jsoucna, mne budí ze spaní. Hledím do temnoty stropu mé ložnice a v nekonečné změti myšlenek, se rodí nápad. Pomalu se zvedám a pokládám svůj prst na spouštěcí tlačítko počítače. A on, jako bych vložil spícímu Golemovi do hliněného čela jeho šém, ožívá. Svým sinavým světlem ozařuje klávesnici a prokazuje tak službu, mým nedočkavým prstům. Které pod vedením zdivočelých myšlenek, pomalu tvoří podivný  útvar  ze slov a útržků mého vědomí.
                              Neůprosné seky  hodinového kyvadla, s chirurgickou přesností oddělují nový den. Poslední nehmotná částečka času, dne předešlého, nenávratně zmizela ve bezedném chřtánu, nekonečného víru zapomění. V bezbarvé nicotě, kam míří všechny budoucí částečky času. Které netušíce, svůj neodvratně blížící se konec, tančí rozjásaně, opity nadšením ze svého zrození. A neodvratne se protancovávající, k okamžitu jejich nikoho nezajímajícího zániku. A tak si v krátkosti svého bezvýznamného bytí nevšimnou mne, nestranného pozorovatele, zaznamenávajícího, údery svých prstů, do černých kostek klávesnice, jejich nepatrně krátký, přezto tancem zdivočelý, vášnivý, život!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama