Starý nepřítel..

1. prosince 2010 v 23:34 | Vítr |  Cesta draka

                                           Přehmátl trochu níž po jílci meče,aby měl delší švih a napřáhl se k další ráně. Štítem odrazil hlavu útočící z boku a ťal. Věděl už ve chvíli nápřahu, že se trefí. Věděl co bude následovat. Věděl, že drak neuhne a věděl také proč. Znal toho draka již dlouho. Potkal se sním již na několika cestách a věděl, že za každou odťatou hlavou, mu jich naroste několik nových...
                                          Před nějakým časem, se rytíři povedlo draka zbavit všech hlav a tak doufal, že ta z nejhorších stvůr, pojde definytyvně. Když před měsícem opět zaslechl její řev a setkal se sní v té jeskyni, myslel, že je na konci svých sil. Tenkrát z toho byla jen drobná šarvátka, ze které ho drak nechal vycouvat jen z drobným zraněním. Dnes však bylo vše jinak. Nikdy přesně nechápal, proč si sním ten drak hraje, co sleduje svými občasnými výpady. Někdy zmizí i na několik měsíců a pak se vrací, aby rytíře podrobil dalším nesmyslným zkouškám. Další výpad a další kryt štítem a znovu rychlý sek proti dračímu krku. V otočce si nevšiml hlavy blížící se spodem a dračí čelist mu sevřela bok. Zuby zastřípaly na staré kroužkové zbroji a on pocítil prudkou bolest pod žebry. Několika údery hruškou meče, kterými rozdrtil dračí nozdry se osvobodil. Obluda začla řvát vztekem. Věděl co příde, Znal te podivný rituál. Ještě jednou se ohnal mečem po dotěrném drakovi a pak se zastavil. Spustil ruku se štítem a meč nechal vyklouznout z dlaně. Kov zařinčel o kamení a drak se natáhl až tesně k rytíři. Jedna z hlav rozevřela tlamu. Zavřel oči, věděl co se stane, vždycky je to stejné...na konec zaplatí. Dračí zuby prorazily kroužky na rameni, prošly košilí i kůží a zaskřípaly o kost. Horká krev mu zalila rameno i dračí tlamu, která hladově chlemtala. Cítil jak ztrácí vědomí a podlamují se mu kolena. Tvrdou zem už ani necítil. Drak přestal okamžitě pít a pozoroval bledou tvář muže před sebou. Pak vztekla zařval. Tohle není zábava, kousat do toho rytíře, když o tom neví. Drak se otočil a loudal se pryč. Však on se mi uzdraví, myslel si drak. A pak si ho zase najdu a opět budeme hrát tuhle hru. Chrčivý smích dračích tlam bylo slyšet ještě dlouho....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama