most

6. prosince 2010 v 9:42 | Vítr |  Cesta draka


                                                    ...nebylo kam uhnout. Úzký most rytíři nedovoloval uhýbat moc do stran a uskakovat před dračími výpady. Zárověň, ale nedovoloval drakovy útočit moc daleko, jelikož by most váhu bestyje neunesl. Tak že když rytíř ustupoval z dosahu dračí tlamy, získával tak čas na odpočinek. Pořád ho ještě bolí rameno z minulého souboje a tak se pokusil vylákat tohoto netvora z jeho jeskyně a vnutil mu bojiště o kterém se domníval, že bude vhodnější. Drak se zastavil a zahleděl se rytíři přímo do očí, oběvilo se vnich poznání a lstivý záblesk. Rytíř znejistěl a pomalu začal ustupovat od okraje mostu. Drak se zašklabil a položil přdní pařáty na okraj mostu a zkusmo jím zacloumal. Ozvalo se tiché zaskřípání mostní konstrukce. Drak se opět ušklíbl a zabral ještě víc, po mostě se oběvila řada zvětšujících se trhlin a praskot zesílil. Rytíři velce rychle došlo o co se obluda snaží a také to, že na druhou stranu to nestihne. Zasunul meč do rameního pouzdra uchopil štít do obou rukou a vyrazil přímo proti obludě. Jelikož tohle byla poslední věc co by drak od rytíře čekal, nestihl zareagovat včas a rytíř mu nárazem svého štítu rozdrtil čumák a vyrazil pár předních zubů. Jak se drak pokusil té bolesti uhnou, prudce se narovnal a přepadl na záda. Rytíř zahodil štít, vyběhl po dračím břiše, ve skoku vytrhnul meč a vrazil mu ho do srdce a pokusil se uskočit dračím pařátům co se po něm ohnali. Byl zachycen a drak ho ve smrtelné křeči odhodil do prachu vedle sebe. Když se rytíř probral, bylo všude ticho. Pomalu se posadil a rozhlédl. Nějakou dobu již sněžilo a na vyvaleném dračím břiše se usazoval bílý povlak. Sebral štít a meč a vydal se po staré cestě dál, hledet suché místo na přespání... V myšlenkách se zatoulal ke své princezně... kdy jí opět uvidí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama