Doznívání

22. srpna 2010 v 21:27 | Vítr |  Diary

                                            ...21:05, za chvilku, jen co dopíši, půjdu spát. Musím. Moc nechci, ale musím. Zítra brzy vstávám do dalšího pracovního dne a budu si muset mezi ranní návštěvou koupelny a několika doušky horké kávy mnohokráte zopakovat proč vlastně musím jít do práce. Pokouším se nemyslet na zítřek, ale na místo toho znovu prožívat uplynulý víkend. Byl asi jeden z nejlepších co jsem v poslední době zažil. Nechci aby to znělo nějak nadneseně, zažívám v podstatě docela dost pěkných výkendů, ale tento byl jaksi jiný. Přivírám oči a vrací se mi můj popolední "kočičí" pocit. Pokouším se vybavit vůně a zvuky, které celý víkend provázeli. Snažím se vzpomenout na chuť nočního vzduchu nasycenou pachy z restaurací a vůní tekoucí řeky. Na jemný šelest listí v městských parcích zdvíhaný lehounkým, nočním vánkem, který ani pozdní dozvuky městského, nočního života nedokázali úplně přehlušit. Snažím se znovu promítat do očí tu záplavu světel a barev a vzpomínám na kouzelnou Vltavu ozářenou dorůstajícím měsíce a nebe nad ní, plné tiše plujících, ohnivých lampiónú, působících jako pozdrav z bájného dalekého světa. Pozdrav, který dokáže okouzlit nádhernou dívčí duši a naplnit ji romantikou až po samý okraj. Romantikou a nadšením tak silným, že člověku začne mimoděk pokrývat tváře svými, něžnými polibky. Vzpomínám na chuť horké kávy a jiskřící, zlatavou pálenku vonící rašelinou. Vspomínám na bušící tep ve slabinách a neuvěřitelnou touhu nalpněnou spalujícím žárem a výbuch vášně zesílený šílenou nedočkavostí,  uprostřed lidského mraveniště na neskutečném místě, jenž zakrýval pouze stín na pomezí hranic dvou kuželů světla dopadajícího z rozžehnutých lamp... musím jít spát...jsem tak unavený, že mi vzpomínky pomalu splývají v nekonečný proud světel a zvuků...musím..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama