18.8.2010

18. srpna 2010 v 23:08 | Vítr |  Diary


                                          ... je zbytečné chtít stále více, vždyť přeci vím, že dáváš mi vše co dát mi smíš. Je zbytečné Ti opakovat co ve svém srdci k Tobě chovám, vždyť to můžeš číst v mých očích, kdykoli se do nich zahledíš. To že smím občas býti součástí Tvého světa je pro mne ten nejkrásnější zážitek a Tvá přítomnost je pro mne největší odměna. Tak proč chci ve svém srdci víc?... ne neboj se , nikdy nepřekročím hranici kterou mi určuješ, jsem Tvůj přítel  ale občas se probudím chladem a zmatený spánkem, hledám Tvou hřejivou dlaň...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ztracenablogerka ztracenablogerka | Web | 30. srpna 2010 v 21:19 | Reagovat

tohle je tak nádherné a opravdové! každý někdy hledá hřejivou dlaň druhého člověka, i když je vedle něj docela blízko!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama