16.8.2010 21:47

16. srpna 2010 v 21:52 | Vítr
                                    Ahoj,  vlastně, napadlo Vás někdy, že nevíte koho zdravíte? Tak si prostě napíši "ahoj" a ani nečekám, že to bude někdo číst. Je to jedno, jak kdesi psala jedna moje přítelkyně(ona by asi moc nesouhlasila) "takové odkladiště myšlenek"... hezky řečeno, moc se stím ztotožňuji. Je mi smutno a tak si sednu a začnu psát...raduji se a zase píši... prostě jsou chvíle, kdy nám ani ti nejbližší nestačí a potřebujeme se " vymluvit" bez přerušování a komentářů. A pak si po sobě třeba za pár dní přečíst co jsme vlastně napsali a kolikrát se musím pousmát a nechápavě vrtím, hlavou, jak je možné být tak smutný(veselý, unavený....) a za pár dní se cítit úplně jinak... rozumíte mi ? Já vlastně ani nečekám odpovědi nebo komentáře, prostě jen potřebuji s někým mluvit víte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luxya Luxya | Web | 16. srpna 2010 v 22:35 | Reagovat

Jo, to chápu. Často to zažívám :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama